DOKONALÉ INSTAGRAM MATKY

Je právě 23:18 úterý 25.7.2017.

Mám ráda večery a celkově jsem vždy ráda ponocovala.

I teď je to jediná věc, na kterou nostalgicky vzpomínám.

Prý nostalgicky! Je to teprve měsíc a pět dnů, co jsem se stala mámou (ještě mě to chvíli nechejte opakovat dokola prosím!), takže tomu není tak dávno, co jsem chodívala spát po půlnoci.

Miluju ten noční klid. Mám pocit, že člověku pak chodí inspirace tak nějak sama. Přes den je rušen všemi možnými vjemy, které už ani nesleduje, ale tak nějak vnitřně ho rozhodí, ať chce nebo nechce.

Ale večer ne. Večer už všichni spí, pouliční lampy svítí, sousedé koukají na televizi, potulný kočky mňoukaj a můry narážej do oken lidí, kteří mají naplno rozsvíceno, protože se bojej tmy!

Jo, to jsem byla dlouhou dobu já. Šíleně dlouhou dobu. Byla jen dvě místa na světě, kde jsem mohla spát po tmě. Starý italský byt mojí sestry a byt, kde jsem kdysi bydlela se spolužačkou.

Ze tmy jsem prostě vždy měla strach. A do teď mám. Ach, ta lidská fantazie! Nejvíce se bojím toho, že tam bude něco, co si nedokážu představit.

Ale teď už se to všechno změnilo. Teď už nejde o mě, chráním něco mnohem důležitějšího – stala se ze mě lvice, která chrání mládě.

Vážně si tak občas připadám.

Změnila se spousta věcí. To už pár měsíců před tím, než se Nathan narodil.

Začalo to tím, že jsem si zamilovala brzká rána a snídaně.

Vždy večer usínám s tím, že si představuji nějakou pěknou věc, kterou udělám následující den.

Takové motivační usínání. Někdy před spaním naladím tak, že nemůžu ani dospat.

A poslední těhotenské dny se všechny mé “motivační myšlenky“ týkaly snídaně.

Ale všechny.

Šíleně jsem se začínala těšit na ranní vánočku s máslem, kakao a jahody, müsli s jogurtem a kávou, chleba s máslem a rajčaty (posolenými!), áách. Tohle jsem milovala. Milovala jsem to najednou natolik, že jsem se budila ve čtyři hodiny a s nadšením z okna vyhlížela svítání.

Pak jsem si šla klidně znova lehnout, jen jsem musela mít to ranní snídání!

Teď je vše zase trochu jinak…

Ráno jsem ráda, když malý vydrží spinkat do devíti.

Většinou nevydrží a už od sedmi kouká.

“Už od sedmi?“ často se mi smějou jiné maminky. “Ty jsi nějaká vybíravá, my jsme rády, že nás nechá spát alespoň do čtyř!“

Asi jo, asi jo. Ale musíte uznat, že je to pro mě trochu šok. Vždycky to byla tak trochu moje volba, kdy se probudím!!

Děkuji Bohu za to, jak je Nathan klidné dítě. Že mám čas i na sebe, na své psaní, na své knížky.

Je pravda, že mi ve všem dost pomáhá rodina. Přes léto jsme všichni v domečku u rodičů. Opravdu “full house“, což se může občas zdát dost na hlavu, ale když člověk potřebuje pomoct, tak tady vždy někdo je.

Takže ta největší jízda nám vlastně začne, až budeme úplně sami v Praze, a to se taky blíží rychlostí blesku.

A to je to, k čemu jsem se chtěla dostat.

.

.

DOKONALÉ INSTAGRAM MATKY.

.

.

Poslední dny si občas prohlížím internet a koukám na takové ty profily aktivních maminek.

Maminek, které denně postnou více než čtyři fotky sebe nebo dítěte a k tomu hodí popisky, kde byly, co vše stihly, co jejich ratolesti mají nového na sobě, jak dnes stihly výbornou masáž, veganský oběd, kafíčko s kamarádkou Hankou, kosmetiku a ještě pocvičily zadeček u Sexu ve městě.

.

.

Já jsem tady.

Sedím ve vytahaných teplákách, které mi vždy jemně sexy sklouzávaly po bocích – teď je mám narvaný přes povislý zadek. V tričku, ve kterém se mi rýsovala postavička – nyní je poblinkané snad už ze všech stran a vím, že měnit si ho nemá absolutně cenu, protože to za chvíli bude to stejné. A můžu si číst internetové diskuze na téma, co dělat, aby mé dítě po kojení neblinkalo, jak chci. Dělat během kojení pauzy, masáže, kotrmelce, malovat obrazy (!!!), ono se stejně vždycky poblinká! Takže sedím tu s pineapple účesem na hlavě a “bonboňérou“ před sebou (protože ty návštěvy prostě nic jiného nenosí a nemůžu to nechat ve špajsce, co bych to byla za člověka).

Sedím a koukám na ty matky s dokonalým účesem a makeupem, které mi radí, jak “na to“ a “s úsměvem“.

.

.

Mě vám chytla taková depka! Připadala jsem si najednou úplně neschopná.

Jak to ty maminky dělají?

KDY to ty maminky dělají?

Mně by trvalo celý den jen upravit tu fotku na Instagram a ony tam dají rovnou čtyři a ještě o tom stihnou natočit video na Youtube.

Pravda je, že tyto profily fungují náramně motivačně, ale dokáží vyvolat i přesný opak.

Ale tak jo, je pravda, že některé ty věci jako makeup a vlasy se stihnout dají, pokud malý spí nebo někdo hlídá. A pokud někdo bude hlídat mně, tak slibuju, že Milku vyměním za řapíkatý celer.

Takže uzavírám sázky! Příští týden mi končí šestinedělí. Pak se vracíme zpět do Prahy, kde již budeme úplně sami.

Stanu se tedy superinstamatkou.

Aktivní denní cvičení, denní makeup, uklizený byt, navařeno, napečeno, sexy oblečky, čtyři fota na Instagram a řapíkatý celer u Sexu ve městě.

Ale až přespříští týden.

Teď se jdu dívat na Kutila Tima se Studentskou pečetí.